Právní Ochrana Majetku

Navigace

Zemřít bez závěti by měl být trestný čin...
Přejít na všechny články

Zemřít bez závěti by měl být trestný čin...

Dagmar Zweschperová

Právní Ochrana Majetku

Další články autora

Nahlédnutí do dalšího příspěvku "Osvědčených pravd" z Právní Ochrany Majetku:

V případě, kdy zůstavitel nezanechá závěť, bude jeho pozůstalost rozdělena podle zákonných pravidel dědické posloupnosti. Zákon v těchto pravidlech stanoví, jaké osoby a jakým způsobem si rozdělí pozůstalost. Principem jsou tzv. dědické třídy a dělení pozůstalosti na díly (poměrné části).

Zůstavitel v tomto případě neprojevuje svou pravou vůli a rizikem se tak stávají spory mezi dědici o další nakládání s majetkem. Může tak dojít i k ohrožení majetkové situace pozůstalého partnera, rodičů a sourozenců nebo dětí, zejména pokud máte dětí více.

Dědických tříd je šest:

TŘÍDY

KDO DĚDÍ

PŘÍKLAD

1.

Děti (případně jejich děti),

manžel,

všichni stejným dílem.

Zůstavitel měl se svou manželkou dvě děti, po jeho smrti se tak pozůstalost rozdělí na tři díly a každému z dědiců připadne 1/3.

Pokud ale nedědí děti (resp. zůstavitel žádné nemá), přechází se do 2. dědické třídy. Manžel sám dědit nebude.

2.

Manžel,

rodiče zůstavitele,

ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně 1 roku před smrtí ve společné domácnosti.

Manžel dědí nejméně ½,

ostatní stejným dílem.

V této třídě může dojít k problematické situaci, kdy spolu manželé nežijí, každý žije s jiným partnerem, ale stále nejsou rozvedeni. Pokud jeden z nich zemře, může v této třídě společně s manželkourodiči dědit i partnerka zůstavitele.

3.

Zůstavitelovi sourozenci (či jejich děti),

ti, kteří se zůstavitelem žili po dobu nejméně 1 roku před smrtí ve společné domácnosti.

Všichni stejným dílem.

V této třídě také může dědit zůstavitelova partnerka, a to společně, rovným dílem, s jeho sourozenci či neteřemi a synovci.

4.

Prarodiče zůstavitele.

stejným dílem.

5.

Prarodiče rodičů zůstavitele,

stejným dílem.

Kdy prarodičům zůstavitelova otce připadá ½ pozůstalosti a stejně tak prarodičům zůstavitelovy matky.

Pozůstalost se tedy dělí na osminy a každému z prarodičů rodičů připadne jedna osmina, pokud jeden z páru již nežije, připadne jeho dědický podíl druhému.

6.

Děti dětí sourozenců zůstavitele,

děti prarodičů zůstavitele (příp. jejich děti),

každý stejným dílem.

Dědí praneteře a prasynovci a strýcové a tety zůstavitele, a to každý stejným dílem.

V jakémkoliv řízení o pozůstalosti může mezi příbuznými dojít k hádkám o majetek zůstavitele, zejména pokud nebyla sepsána závěť. Mimo jiné hrozí prodlužování dědického řízení např. v případě, kdy bude nutné vypátrat zůstavitelovy potomky z předchozích vztahů.

Tyto průtahy mohou zbytečně blokovat správu a užívání majetku a ohrožovat živobytí Vašeho pozůstalého partnera či Vašich nezletilých dětí.

Jako extrémní důsledek použití zákonných pravidel uvádíme situaci, kdy se vdova stane spoluvlastníkem bytu (ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů) se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední 2 roky ve společné domácnosti.

Díky závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle. Např. odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti.

Referenční situace:

Vyhrocené vztahy mezi bratry-spoluvlastníky musel řešit soud zrušením a vypořádáním jejich spoluvlastnictví

Konzultace zdarma