Právní Ochrana Majetku

Navigace

AK-PS přináší odpovědi na vybrané právní otázky související s pandemií onemocnění COVID-19
Přejít na všechny články

AK-PS přináší odpovědi na vybrané právní otázky související s pandemií onemocnění COVID-19

Dagmar Zweschperová

Právní Ochrana Majetku

Další články autora

 

 

Aktuální ke dni 23.04.2020

Nahradí mi stát škodu, která mi vznikla nuceným uzavřením provozovny?

Městský soud v Praze dnes rozhodl ve věci návrhu na zrušení mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví vydaných v souvislosti s výskytem onemocnění COVID-19 v ČR, a to tak, že s účinností ke dni 27.4.2020 zrušil:

– mimořádná opatření MZ ze dne 17.4. a 26.3.2020 o omezení maloobchodního prodeje a

– mimořádná opatření MZ ze dne 15.4. a 23.3.2020 omezující volný pohyb osob. 

Tato opatření soud označil za nezákonná, protože MZ jejich vydáním překročilo meze svojí působnosti. Lze předpokládat, že vláda na toto rozhodnutí soudu nyní pravděpodobně zareaguje vydáním nových opatření a podáním kasační stížností k Nejvyššímu správnímu soudu ČR.

Ke kontextu celé kauzy shrnujeme:

V průběhu současné koronavirové pandemie vydává česká vláda řadu opatření. Z pohledu nároku osob na náhradu způsobených škod v důsledku této pandemie může být zásadní na jakém zákonném podkladu vláda, resp. její ministerstva, tato opatření přijímají.

Dosud se objevila následující opatření:

– krizová opatření podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení

Některá tato opatření vydala vláda zkraje vyhlášení nouzového stavu začátkem března (např. o omezení volného pohybu osob, zákazu určeného maloobchodního prodeje a uzavření vybraných provozoven služeb pro veřejnost). 

Krizový zákon stanovuje povinnost státu nahradit škodu, která vznikla v souvislosti s provedenými krizovými opatřeními.

Nárok je třeba uplatnit písemně u příslušného orgánu, který krizové opatření vydal (tedy zpravidla u Úřadu vlády ČR), a to do 6 měsíců od doby, kdy se poškozený o škodě dozvěděl, nejdéle však do 5 let od vzniku škody.

– mimořádná opatření podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví

Tato opatření vydává Ministerstvo zdravotnictví (v některých případech jako nahrazující předchozí vládní krizová opatření z počátku března a nyní vybraná z nich zrušená ke dni 27.4.2020 Městským soudem).

Zákon o ochraně veřejného zdraví, ale žádnou povinnost státu nahradit škodu nestanoví. Naopak výslovně říká, že vzniklé náklady nese osoba, které byla povinnost uložena.

V důsledku výše nastíněného tak může dojít k tomu, že za opatření vyhlašovaná na podkladě jiného než krizového zákona nebude příslušet poškozené osobě žádná náhrada škody. 

Partner AK-PS Pavel Strnad upozorňuje: Lze se důvodně obávat, že již nyní vysoké náklady na boj s pandemií COVID-19 a způsobené škody (nehledě na ušlé zisky podnikatelů) hluboce zasáhnou státní rozpočet. Z toho důvodu budou podnikatelé odrazováni od uplatňování svých práv.

Prokazování jakékoliv škody (a zejména ušlého zisku) je i za „normálního“ běhu okolností poměrně obtížnou disciplínou. Doporučujeme nyní pečlivě evidovat veškeré Vaše škody (aby bylo možno předložit řádné důkazy před soudem). Soudy dle našich zkušeností zpravidla jakékoliv náhrady ze státních peněz limitují na minimum. Nelze ani vyloučit všemožné více či méně účelové interpretace vylučující náhradu škody podnikatelům, neboť by ztrátu měli přijmout jako důsledek podnikatelského rizika spojeného s dopady globální pandemie.

Současně ale kvitujeme rozhodnutí Městského soudu v Praze. Soud tímto rozhodnutím odmítl, aby pravomoc takto výrazně omezující občany (plošné omezení maloobchodního prodeje a volného pohybu osob) mělo jedno ministerstvo! Zároveň souhlasíme s apelem soudu na vládu, aby opatření podobného rozsahu zasahující do základních práv a svobod přijímala jako tzv. krizová podle krizového zákona. Ostatně vláda ani nikterak přesvědčivě nevysvětlila, proč původní koncepci krizových opatření v půlce března opustila.

-konec-

Konzultace zdarma

Aktuální ke dni 3.4.2020 

Je nějaký rozdíl, když smlouva obsahuje úpravu zásahu vyšší moci anebo když smlouva mlčí a uplatní se obecná zákonná úprava? Bude uplatnění práv a plnění povinnosti odlišné?

 Ano, situace, kdy smlouva obsahuje úpravu zásahu vyšší moci, je odlišná. Strany v doložce vyšší moci mohou sjednat, jak se bude postupovat v případě takové události, nebo naopak na sebe mohou převzít nebezpečí takové události. To zpravidla znamená, že se zachovává stav, který existoval před zásahem vyšší moci i po dobu jeho existence. V takovém případě by např. nájemce byl navzdory zásahu vyšší moci povinen nájemné hradit, ačkoliv by ve výjimečných provozech v případě obecné zákonné úpravy takovou povinnost momentálně neměl (např. školy a školská zařízení).

Doporučujeme tak nechat doložku vyšší moci v konkrétní smlouvě pečlivě posoudit a stanovit, zda a v jakém rozsahu se v tomto konkrétním případě vztahuje i na současnou pandemii onemocnění COVID-19 a na související rozhodnutí vlády.

Pokud smlouva neobsahuje úpravu zásahu vyšší moci, použijí se obecná zákonná ustanovení, nejsou-li stranami ve smlouvě vyloučena. Obecná zákonná úprava může v důsledku podstatné změny okolností nebo okolností vylučujících protiprávnost umožnit stranám změnu v jejich právech a povinnostech. V případě shora uvedeného příkladu by tak nájemce školy nebo školského zařízení momentálně mohl za určitých okolností požadovat i neplacení nebo snížení nájemného.

Pokud máte pocit, že nejste povinen za momentálních okolností platit nájemné či plnit jiné smluvní povinnosti, projednejte nejdříve Vaši konkrétní situaci se svým právníkem. Vyhnete se tak zbytečnému porušení svých povinností ze smlouvy.

-konec-

Konzultace zdarma

Aktuální ke dni 2.4.2020

Jste povinni platit pronajímateli nájem např. navzdory tomu, že Vaše provozovna je zavřená kvůli usnesení vlády?

Pokud smlouva nestanoví jinak v rámci tzv. doložky vyšší moci, povinnost dostát svým závazkům (např. platit nájemné) trvá i přes rozhodnutí vlády uzavřít většinu provozoven. Ačkoliv i zde lze za určitých okolností nalézt výjimky, mezi které mohou patřit např. pronajaté prostory pro školy a školská zařízení (vč. uměleckého, jazykového, zájmového a dalšího vzdělávání).

Povinnost dostát svým závazkům v době účinných rozhodnutí vlády však neplatí pro všechny Vaše závazky z nájemní smlouvy.

To se uplatní např. k smluvnímu závazku nájemce mít otevřený obchod pro veřejnost v obchodním centru v každý státem povolený den v roce. V současné době kvůli rozhodnutí vlády, které ukládá uzavření vybraných provozoven, by pak pronajímatel, i kdyby chtěl (což neočekáváme, že by v praxi tak bylo), nemohl po nájemci vymáhat jakékoliv sankce z tohoto důvodu.

Občanský zákoník ke zmírnění dopadů vyšší moci například umožňuje změnu nebo zrušení závazku pro podstatnou změnu okolností. Lze tak změnit nájemní smlouvu do budoucna z důvodu podstatné změny okolností, která zakládá mezi stranami zvlášť hrubý nepoměr a jednu z nich tak znevýhodňuje. Mohlo by tak být ujednáno např. snížení nájemného nebo odložení jeho splatnosti. Bez vzájemné dohody však není zpravidla možné přestat nájemné platit. Pokud se strany nedohodnou, může se dotčená strana obrátit na soud.

Požadovat obnovení jednání o smlouvě je možné pouze v případě, že na sebe strany nepřevzaly nebezpečí změny okolností vyloučením aplikace ustanovení § 1764 až 1766 občanského zákoníku. Toto vylučovací ustanovení se však zejména ve smlouvách mezi podnikateli často objevuje, a postižená strana tak shora uvedenou možnost nemá.

Doporučujeme proto nechat zkontrolovat Vámi uzavřené smlouvy, zda zejména v „závěrečných ustanoveních“ nevylučují aplikaci ustanovení týkajících se podstatné změny okolností (§ 1764-1766 občanského zákoníku) a s tím související možnost změny závazku.

Pokud nelze aplikovat výše zmíněná ustanovení a nedojde k dohodě s pronajímatelem, jste Vy jako nájemce prozatím povinen nájemné uhradit včas a v plné výši (až na shora uvedenou možnou výjimku škol a školských zařízení).

Vláda však oznámila, že připravuje zákonný rámec, který podnikatelům postiženým rozhodnutím vlády o uzavření provozoven umožní odklad splatnosti nájemného až na 6 měsíců. Neuhrazené nájemné by se mělo platit formou splátek po dobu až 2 let. Zákon má být připraven a předložen ke schválení v nejbližších dnech (viz tisková konference vlády ze dne 30. 3. 2020). Z našeho pohledu tento záměr odkladu splatnosti nájemného ale nepředstavuje smysluplné systémové řešení.

Některé obce (např. hl. m. Praha) již nyní deklarovaly svůj úmysl odložit splatnost nájemného z nebytových prostor, které vlastní.

Věříme tak, že vztahy mezi pronajímateli a nájemci budou v této době vztahy kooperujícími, protože se zpravidla jedná o dlouhodobá soužití a v obtížných dobách je obzvlášť důležité se vzájemně podporovat. Pokud je složitá situace pro nájemce, je složitá i pro pronajímatele.

Pokud máte obavu, že nebudete moct zaplatit nájemné, doporučujeme co nejdříve kontaktovat druhou smluvní stranu a zahájit s ní jednání o odložení splatnosti či snížení nájemného. Současně pro Vás i nadále budeme sledovat další kroky vlády v této oblasti (např. její záměr uzákonit plošný odklad splatnosti nájemného pro podnikatele zasažené rozhodnutím o uzavření provozoven).

-konec-

Konzultace zdarma

Aktuální ke dni 1.4.2020

Je pandemie onemocnění COVID-19 zásahem vyšší moci?

Vyšší moc (vis maior) je mimořádná, nepředvídatelná a neodvratitelná událost, která vzniká
nezávisle na vůli a zavinění určité osoby. Jednu ze stran smlouvy nečekaně zasáhne významná 
nahodilá událost a ta musí nést její následky. Právo se snaží tyto následky zmírnit, když zohlední
zejména nepředvídatelnost události a absenci zavinění osoby.

Zásah vyšší moci je tak např. jedním z důvodů, pro které se škůdce může obecně zprostit své
odpovědnosti za škodu. Neexistuje však obecný zákonný způsob, kterým by se strana postižená
vyšší mocí zprostila všech svých závazků.

Mimořádně důležitá jsou jednotlivá smluvní ustanovení, pokud si strany sjednaly, jaké následky
budou se zásahem vyšší moci spojovány (v tzv. doložce vyšší moci).

Příkladem z naší praxe, kdy se setkáváme s doložkami vyšší moci, jsou velmi často smlouvy o  dílo a  nájemní smlouvy. Zatímco  ve  smlouvách,  jejíchž  alespoň jednou stranou je velká, institucionalizovaná společnost, se zpravidla řeší zásah vyšší moci a jeho důsledky velmi podrobně, jednoduché nájemní smlouvy pak často v tomto ohledu mlčí, a dávají tak prostor pro uplatnění obecné zákonné úpravy.

Pandemii onemocnění COVID-19 bude dle našeho názoru možné podřadit pod zásah vyšší moci.
Jednotlivá kritéria, tj. její mimořádnost, nepředvídatelnost, neodvratitelnost, nezávislost na vůli a zavinění osoby, a jejich míra však budou posuzovány vždy pro každý případ zvlášť.

Zcela zásadní (a to i pro případnou povinnost k náhradě škody) budou správné odpovědi zejména a následující otázky:

  • Je Váš provoz naprosto znemožněn nebo vyžaduje pouze vyšší úsilí či náklady?
  • Rozhodli jste se sami omezit nebo uzavřít Váš provoz z důvodů prevence, nebo pracoval ve Vašem provozu pozitivně testovaný zaměstnanec na onemocnění COVID-19 anebo se jednalo o přímý důsledek rozhodnutí vlády ČR?
  •  Neexistuje jiná přiměřená alternativa k zajištění Vašeho provozu (např. práce z domova,
    na směny nebo s ochrannými prostředky)?

Doporučujeme proto nechat zkontrolovat Vámi uzavřené smlouvy, zda obsahují doložku vyšší moci,
tj. počítají se zásahem vyšší moci a jak stanoví jeho důsledky na práva a povinnosti stran. A nespoléhat
dopředu jen na posouzení pandemie COVID-19 jako zásahu vyšší moci, protože kritéria tohoto konceptu (mimořádnost, nepředvídatelnost, neodvratitelnost, nezávislost na vůli a zavinění osoby) budou zpravidla hodnocena velmi přísně.

-konec-

Konzultace zdarma

—————————————————————————————————————————————-

Aktuální ke dni 26.03.2020

Budu pojištěn v případě platně uzavřené pojistné smlouvy na „přiblížení provozu“ nebo mi pojišťovna nic nezaplatí, případně uplatní výluku?

Vždy záleží na konkrétní pojišťovně, resp. pojistných podmínkách. Obecně se ale v tomto případě jedná o výpadek příjmu z důvodu přerušení provozu, který byl způsoben úředním rozhodnutím (usnesením vlády). To většina tuzemských pojišťoven uvádí ve svých smlouvách jako výluku ze své povinnosti k plnění. Mnohé pojišťovny mají různá omezení či úplné výluky i na epidemie.

V takových situacích k vyplacení pojistného nedojde.

Doporučujeme proto zkontrolovat pojistné podmínky (všeobecné i zvláštní) Vámi uzavřených pojistných smluv, zda počítají s výlukou či nikoliv.

-konec-

Konzultace zdarma