28. Odloučení pozůstalosti na žádost věřitele – přednostní uspokojení věřitelů zůstavitele před věřiteli dědice

Syn z prvního manželství pana Rolanda věřil, že jeho dluhy pokryje dědictví po otci. Ale zákon myslí i na věřitele zůstavitele...

O odloučení pozůstalosti může soud požádat věřitel zůstavitele, jestliže má obavu z předlužení dědice. Za normálních okolností dochází po právní moci usnesení o potvrzení nabytí dědictví ke splynutí děděného majetku s majetkem dědice. Ten pak může s tímto svým majetkem libovolně nakládat. Pokud však dojde ještě předtím k odloučení celé (nebo i části) pozůstalost, tak z tohoto majetku bude přednostně uspokojen věřitel zůstavitele. Předejde se tak tomu, aby dědic začal využívat majetku z pozůstalosti k uspokojování svých věřitelů. Spolu s návrhem musí věřitel zůstavitele doložit: specifikaci konkrétní pohledávky, označení majetku k odloučení a skutečnosti dokládající jeho obavy z předlužení dědice. Soud pak posoudí, zda bude odloučení účelné. Zpravidla pak odloučení zaniká uhrazením pohledávky věřiteli zůstavitele.

Příběh: O Servácovi se vědělo, že je to gambler. Často si na své hry půjčoval u svých známých, ale klidně si půjčil i u lichvářů. Naproti tomu pan Čeněk měl platně uzavřenou smlouvu o zápůjčce několika milionů Kč s panem Rolandem. Pan Čeněk věděl, že tyto peníze v pozůstalosti pana Rolanda jsou, ale taky věděl, že ve chvíli, kdy soud potvrdí nabytí dědictví Servácovi bude pozdě. Požádal tak soud o odloučení části pozůstalosti, konkrétně o odloučení bankovních účtů pana Rolanda. Po prokázání existence pohledávky a skutečnosti, že Servác má řadu dluhů ve vysokých částkách, soud návrhu na odloučení části pozůstalosti vyhověl.